Performativní mikrovstupy před divadelním představením jsou interpretací odrazu nás v době, která je oponou groteskního přeludu všednosti smyslů.
Jan C. Löbl & Ateliér Oděvní a textilní design fakulta umění a designu Ústí nad Labem.
Tichá performance
Jen stůl, člověk a dvě židle.
Když si lež bere pravdu do pusy, jsou na světě psí kusy.
Ošemetná pravda
Jsme přeplněni pravdou, pravou, opravdu pravou, pravdou. Jsme shluk možností a komunikačních řešení. Simulujeme se v mnohé, co není dané. Zmateně dusíme slova ve vroucích polívkách a na okraj talířů píšeme vzkazy. Balamutíme klam a fabulujeme den i noc. Zatmění. Lež vypreparovala pravdu do kožešinového límce a do očních jamek vměstnala korálky.
Každý okamžik nás vypreparovaná pravda dusí tím, jak se snaží nadechnout. Jsme teplákové soupravy plíživého soumraku běsnění, jsme nahodilá slova řvoucí z tichých úst. Pravda je prázdný dialog, který zve z rozhovoru, Židle, stůl, člověk. Pravda jsou srdce, která zmrzla v kámen. Existuje ještě? Byla někdy takto ulhaná?
Šaškové jsou opět na pořadu dne. Pětkrát, pět slov, pět zastavení na hodinu napřed.
Centrální pohled beze slov, aktivizace bludu. Reelska. Prejt z nás. Filtr pravdivosti krásna, opojení se. Strach. Pravda beze slov, slova bez obsahu, člověk mele... no uvidíme…
foto Jiří Dvořák