Od té noci, co položila cihly a maltu, matka věděla, že stíny zalezly i do ní. Už je neslyšela jenom za záclonami nebo za dveřmi, ale i ve vlastní hrudi, hluboko uvnitř. Když přiložila ucho k mému břichu, slyšela je i ve mně. Věděla, že v nás porostou, že nám zarostou do vnitřností a nebudeme je ze sebe moct vyrvat.
Layla Martinez ve svém románu Červotoč fascinujícím způsobem ukazuje, jakým způsobem v člověku roste nenávist. Nejedná se o psychologickou sondu, ale daleko více o metaforické obrazy, které začínají u malé dírky a končí u jámy hlubinné. Z útrob červotočem rozežraného domu se ozývají dva ženské hlasy, které touží zastavit koloběh chudoby, násilí a vykořisťování.
Feministický horor o nepohřbených rodinných křivdách.
Marie Machová
Zuzana Zlatohlávková
Luciana Tomášová
dramaturgie Johana Bártová
překlad Blanka Stárková
scénografie Jakub Šulík
kostýmy Mariana Bouřilová
hudba Martin Konvička
Hra současného německého dramatika Maria von Mayenburga o tom, co se stane, když je naše vnitřní dítě chladné, když mrzne. Je tu dusno, vydýcháno. Chceš něco úplně jiného, chceš pryč, ale je to tvoje vlastní párty. Ty nemůžeš jít.
Osm postav, výbuch vztahů – a kdo to bude uklízet? Mamka.